Poznávání stromů s kocourem Mikešem

Sobotní mlžné ráno nás vytáhlo z vyhřátých pelíšků a lákalo nás na připravenou výpravu do krásných Hrusic - sídla kocoura Mikeše. Vybavení dobrým jídlem na celý den, nějakou tou dobrotou v podobě sušenek a bonbónků, jsme se sešli v hojném počtu ( 14 dětí a 4 dospělí ) na Hlavním nádraží. Na žádné opozdilce jsme nemuseli čekat, rychle se přesunuli do vláčku a šupajdili z mlžné Prahy. Samozřejmě okamžitá konzumace části svačiny na sebe nenechala dlouho čekat. Cesta nám tak rychle utekla a už se vystupovalo. Mlha se však rozhodla, že se nikam přesouvat nehodlá a tak slibované krásné počasí měli pouze na horách a my se museli spokojit s výhledem na maximálně 5 metrů dopředu =) . No, ale dobrou náladu nám ani špatné počasí nevzalo, a tak po nahlédnutí do mapy, jsme vyrazili směr Hrusice. Každý mraveneček byl vybaven pozorovatelským papírkem, na kterém bylo několik věcí, které bylo potřeba za celé putování najít (auto, mašina, jablíčko, popelnice, ptačí budka, lavička, pes, ptáček, list, houba). Hanka učila děti poznávat několik základních stromů včetně listů a plodů.Ani o hry nebyla nouze. Po cestě jsme našli i několik krásných a zvláštních věcí - například krásnou obrovskou vydlabanou dýni (velká skoro jako děti), obří kačenku na zahradě, kolouška,.... Ale čeho bylo asi nejvíce, byli svačinkové pauzičky =) Ještě jsme neušli ani kilometr a už byla první zastávka na svačinu =) a v tomto duchu to pokračovalo celý den. Ke konci výpravy nás překvapilo dětské hřiště a děti, i přes bolavé nožičky, ožily a řádily jako kdyby nic neušly =) Bohužel, někde nepozorovaně jsme přešli bludný kořen, který byl i důsledkem nestihnutí plánovaného spoje zpět do Prahy. Mravenci se ale nedají a tak se nakonec cesta našla a zavedla nás až do Senohrab na nádraží. Vlak jel v cuku-letu a tak, s menším zpožděním, jsme unaveni dorazili a s dobrou náladou se vrátili s maminkami zpět do svých domovů. Už se těším na další naše společné dobrodružství. M=)